Teplota u dětí

Základy

Jako první je potřeba ujasnit si, co vlastně je normální teplota, teplota zvýšená a od kdy lze mluvit o horečce. 

Normální teplota = teplota mezi 36-37°C (cca mezi 36,5-37,5°C při měření uvnitř těla, tj. v zadečku/ústech)

Zvýšená teplota = teplota mezi 37-38°C (cca mezi 37,5-38,5°C při měření uvnitř těla, tj. v zadečku/ústech)

Horečka = teplota nad 38°C (cca nad 38,5°C při měření uvnitř těla, tj. v zadečku/ústech)

Hyperpyrexie = teplota 41°C a více ➡ potenciálně život ohrožující stav, kdy je kontrola lékařem nutná! 

Proč vzniká zvýšená teplota a horečka a jaké má následky? 

Zvýšená teplota či horečka je vlastně přirozená obranná reakce lidského těla. Jde o symptom (příznak), ne o nemoc jako takovou.

Jak ke zvýšené teplotě či k horečce dojde?

1. vyplavení endogenních látek ("pyrogenů") v reakci na NĚCO (viry, bakterie, jiné příčiny) 
2. vliv na část mozku, kde je řídící centrum tělesné teploty
3. přenastavení tohoto centra na vyšší teplotu

➡ následkem dochází ke stimulaci imunitního systému, tedy k vyplavování bílých krvinek a imunitních látek, díky nim poté k "zabíjení" nebo zpomalení množení virů a bakterií

Co následuje?  

• zvýšená potřeba tekutin (riziko dehydratace, čím menší dítě, tím větší riziko a dřívější dehydratace!)
• zvýšení srdeční frekvence, tlaku, dechové frekvence
• zvýšení celkových nároků těla na energii
• nechutenství, možný útlum až porucha vědomí, možný rozvoj febrilních křečí

Příčiny zvýšené teploty a horečky u dětí 

• nejčastěji = infekční onemocnění
  
• úplně nejběžněji virová onemocnění - respirační (hl. HCD = horní cesty dýchací), střevní virózy, dětské vyrážky
• dále infekce bakteriální (horní i dolní cesty dýchací, angína, záněty zažívacího traktu, záněty močových cest a ledvin)
• vzácně u dětí – onemocnění plísňová, parazitární, metabolická onemocnění, krvácení do CNS, hematologická či onkologická onemocnění, syndromy horeček (PFAPA atd.)

Jak měřit teplotu? 

Existují různé možnosti, čím/jak měřit teplotu u dětí – použití metody velmi závisí na věku a spolupráci dítěte.

A) V zadečku (rektálně, p.r.)

Nejčastější metoda měření u těch nejmenších dětí (novorozenců/kojenců a menších batolat). Jde o metodu spolehlivou, přesnou a při šetrné manipulaci i velmi bezpečnou.

Jak měřit? Ideálně teploměrem s ohebnou špičkou, který zavedete děťátku do hloubky cca 2 cm do konečníku. Pro snadnější zavedení je možné teploměr nejdříve natřít menší vrstvou krému (na opruzeniny, na tělo), po změření teploty je potřeba jej řádně očistit/desinfikovat. Od naměřené teploty je následně potřeba odečíst cca 0,5°C.

B) V podpaží (axilárně)

Tento způsob je v praxi úplně nejběžnější – je snadný a dostupný, zároveň při správném provedení celkem spolehlivý a přesný. Standardně se využívá u větších batolat a starších dětí.

Především u mladších dětí je lepší variantou digitální teploměr - u skleněného hrozí rozbití a navíc měření trvá podstatně déle.

Jak měřit? Teploměr je nutné držet v podpaží důkladně přitisknutý, aby byl celý obemknutý kůží. U digitálního je občas po pípnutí potřeba chvilku počkat, zda teplota ještě nebude stoupat nahoru. Po naměření se nic neodečítá.

C) Bezkontaktním teploměrem

Tato metoda měření je velmi šetrná, rychlá, ale zato nepříliš přesná - spíše orientační. Nejčastěji se s ní setkáte u lékaře, kdy se využívá především kvůli rychlosti a z hygienických důvodů. Doma lze využívat na orientační měření, např. v noci, při nespolupráci u jiné metody měření apod. 

Jak měřit? Vždy je potřeba si dobře pročíst návod výrobce, návody se u různých značek mohou lišit. Teplota se poté nejčastěji měří na čele/spáncích.

D) Další možnosti

V ústech - digitálním teploměrem, opět nutno odečíst cca 0,5°C od naměřené hodnoty, obecně se běžně tato metoda moc nevyužívá.  

V uchu - jde o metodu nepříliš přesnou, spíše orientační, Mívá poměrně časté chyby měření, hl. u menších dětí či při větší tvorbě ušního mazu. Na měření v uchu se využívá speciální teploměr, který funguje na principu infračerveného záření.

Jednorázové teploměry do úst, náplasťové teploměry na kůži - jde o velmi orientační měření, lze využít např. při cestování, v noci, ale moc to nedoporučuji. 

Terapie zvýšené teploty u dětí

Zvýšenou teplotu není potřeba snižovat žádnými způsoby. Naopak je pro tělo dítěte prospěšná v boji proti probíhající infekci, dochází při ní k "zabíjení" či snížení množení mikrobů (virů, bakterií).

Důležité jsou však podpůrná péče a režimová opatření:

• navýšení příjmu tekutin
• klidnější aktivity, odpočinek
• lehčí strava (nabízet, nenutit)
• tepelný komfort (nenabalovat, nenechávat "vypotit", lehká přikrývka), úprava teploty prostředí
• ...a především zvýšená péče a pozornost dítěti ❤️

Pozn.: Pokud by mělo dítě kromě zvýšené teploty i bolesti, je samozřejmě možné podávat léky za účelem snížení bolesti.

Terapie horečky u dětí

Oproti tomu horečka už je závažnější stav, při kterém je vhodné situaci řešit komplexně. Doporučené postupy ke snižování horečky se celosvětově liší, není žádný naprosto univerzální postup, který by striktně říkal, kdy a jak na horečku reagovat. Důležitější než hodnota na teploměru je totiž především celkový stav dítěte. Jsou děti, které se budou cítit již při teplotě 38,0°C velmi zničeně, vyčerpaně, a jsou naopak děti, které jsou schopné při teplotě 39°C fungovat úplně normálně, být čilé a akční a veselé. 

Nejčastěji se můžete setkat s doporučením účinně snižovat horečku od rozmezí 38-38,5°C. 

Pozn.: Za mě osobně není potřeba akutně běžet pro léky při hraniční horečce 38,0°C, ale je potřeba trošku zpozornět a sledovat chování dítěte. Pokud se chová standardně, neodmítá tekutiny a "funguje", je možné se snižováním počkat a teplotu za 30-60 minut přeměřit. Pokud je však dítě velmi skleslé, mrzuté, stěžuje si, že mu není dobře, odmítá tekutiny, případně jej znáte, že na horečku reaguje velmi brzy a velmi výrazným způsobem, v tom případě bych začala se snižováním horečky už při té hranici cca 38°C.

Proč vlastně snižovat horečku? Důvodem je především ÚLEVA - zmírnění nepříjemných pocitů dítěte při nemoci, snížení rizika komplikací horečky (hl. dehydratace), příp. zároveň potlačení bolesti.

Jak na to?

1) Podpůrná péče, režimová opatření

• tekutiny - navýšení příjmu tekutin je při horečce velmi důležité ‼‼‼
• klid, odpočinek - izolace od kolektivu, klid doma, bez fyzické námahy, není však nutné být celý den jen v posteli
• (výživa) - při horečce je běžné nechutenství, je vhodné nabízet lehkou stravu bohatou na tekutiny a určitě do jídla nenutit 
• tepelný komfort - lehké oblečení, lehká přikrývka, nenabalovat, nenechávat "vypotit", regulovat teplotu prostředí
• péče, láska, pozornost, trpělivost, tolerance
• kontrola! - dítě pod dozorem ve dne i v noci, v noci ideálně spánek ve stejné místnosti/posteli nebo alespoň používat (video)chůvičku

2) Farmakoterapie, tedy terapie léky 

Z léků se využívají analgetika/antipyretika (= léky tlumící bolest/horečku). Tyto léky neléčí nemoc, nepůsobí na její příčinu, pouze tlumí příznaky. Pokud se používají správně, tedy ve správném dávkování a frekvenci, mají minimální riziko nežádoucích účinků. U dětí se standardně využívají léky s obsahem paracetamolu a ibuprofenu. 

Pozn.: U dospělých někdy užívaná kyselina acetylsalicylová (obchodní název Aspirin, Acylpyrin atd.) je dětem do 15 let zakázaná z důvodu rizika poškození jater! 

Analgetika/antipyretika s obsahem paracetamolu/ibuprofenu mají různé obchodní názvy a různé lékové formy. Lékovou formu je potřeba zvolit podle věku a tolerance dítětem. U nejmenších dětí se podávají čípky či sirupy, pro starší existují tablety rozpustné v ústech, žvýkací tablety, měkké tobolky či tvrdé tablety na polykání.  

Paracetamol

• obchodní názvy Panadol, Paralen, Paracetamol, Paramegal, Paramax atd. 
• od novorozeneckého věku
• čípky, sirupy, tvrdé tablety
• jednotlivá dávka 10-15 mg/kg
• podávat v minimálním intervalu á 6 hodin (max. 4x za 24 hod.)

Ibuprofen

• obchodní názvy Nurofen, Ibalgin, inflanor, Ibuprofen, Brufen atd. 
• od 3 měsíců věku
• mimo tlumení bolesti a horečky působí i protizánětlivě
• čípky, sirupy, tablety rozpustné v ústech, žvýkací tablety, měkké tobolky, tvrdé tablety
• jednotlivá dávka 5-10 mg/kg
• podávat v minimálním intervalu á 6-8 hodin (max. 3-4x za 24 hod.)

PRAKTICKÉ POZNÁMKY K LÉKŮM NA TEPLOTU:

1. Zásadní je dávkování léků podle aktuální VÁHY, ne podle věku! (Pozn. pozor na návod na krabičce, hl. u sirupů s ibuprofenem). 
2. Vhodnější může být začít paracetamolem, není to však nutné.
3. Léky s odlišnou účinnou látkou můžete střídat po 3-4 hodinách (1x paracetamol, 1x ibuprofen, při střídání si lék zapisujte). 
4. Po podání léků dochází k poklesu teploty postupně, pokles běžně ZAČÍNÁ cca za 30 min. (u čípků dříve), u vysoké horečky je uspokojivé a známka "fungování" léku pokles o 1°C, nelze očekávat vždy pokles až na normální hodnotu.
   
5. Čípky lze půlit - lépe podélně, nahřátým nožem. 
6. Sirupy lze podávat různými způsoby - přiložený dávkovač, lžička, injekční stříkačka.
7. Některé tablety můžete drtit a poté podávat v malém množství vody. 
8. Léky nemíchejte do většího množství tekutiny/potraviny. 
9. Snažte se lék podávat dítěti s klidem, s vysvětlením důležitosti, bez lhaní, vyhrožování, ne násilím. 

3) Fyzikální metody chlazení

Jde o doplňkovou metodu při snižování horečky, pokud to dítě toleruje. Není to metoda vhodná vždy - určitě ne při netoleranci dítětem, pokud má dítě studené či mramorované končetiny a/nebo pokud má na kůži vyrážku, kterou není vhodné namáčet. 

Je potřeba používat pouze vlažnou vodu, ne studenou, limitovat čas na 10-20 minut i méně, dle tolerance, nebo do úlevy. 

Specifické je využívání kontaktu kůže na kůži, kdy mimo šíření tepla podle zákonů fyziky jde především o léčivé účinky fyzického kontakt s maminkou či jinou blízkou osobou. 

• obklady - nad velké cévy (podpaží, třísla, trup), ne na končetiny

• otírání mokrou žínkou či houbou - až celé tělo

• vlažná sprcha či koupel - společně s rodičem, starší dítě samo, při toleranci a spolupráci

• kontakt kůže na kůži 💗

Kdy k lékaři? 

Zvýšená teplota - u novorozence, pokud má další příznaky, tak ano, jinak při dobrém celkovém stavu zpravidla ne. 

Horečka - ano ➡ dle věku, celkového stavu, doprovodných příznaků, intenzity a délky trvání.

1. Horečka jakéhokoliv trvání u novorozenců a kojenců do 3 měsíců věku.

2. Horečka > 48 hod. u všech dětí bez ohledu na věk. 

3. Horečka > 24 hod. u kojenců do 6 měsíců věku bez dalších příznaků

4. Jakékoliv dítě, které má kromě horečky další varovné příznaky. 

5. Jakékoliv jinak rizikové dítě (chronicky nemocné, s poruchou imunity, s vrozenou vývojovou vadou, onkologicky nemocné apod.). 

Varovné příznaky:

Komplikace horečky 

• dehydratace - nejběžnější komplikace horečky, čím mladší dítě, tím větší riziko
• febrilní křeče - častá obava rodičů, ale jde o vzácnou komplikaci horečky, vypadají dramaticky, ale nemívají žádné následky 

PRAKTICKÉ POZNÁMKY K ZAPAMATOVÁNÍ:  

1. Naučte se rozlišovat mezi zvýšenou teplotou a horečkou.
2. Při měření uvnitř těla (zadeček, ústa) vždy od naměřené teploty odečtěte cca 0,5°C. 
3. Vybavte si lékárničku ihned při narození miminka - na začátek postačí ohebný digitální teploměr a čípky s paracetamolem (Paralen 100 mg čípky).
4. U staršího dítěte se vyplatí mít doma léky s 2 účinnými látkami - paracetamol/ibuprofen, příp. i 2 formy podání (čípek, sirup/tablety). 
5. Pokud jdete k lékaři s horečkou, teplotu doma vždy nejdříve změřte a v případě horečky podejte léky na teplotu ještě před návštěvou lékaře!
6. Vždy dávkujte léky podle aktuální VÁHY dítěte, ne podle jeho věku. 
7. Nepodceňujte varovné příznaky. Pokud má dítě mimo horečku závažné varovné příznaky, je nutné zajistit mu vyšetření lékařem co nejdříve!

Zdroje:

1. Odborné doporučení společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP - https://www.nzip.cz/clanek/641-horecka-u-deti<br> 
2. Informace ze studia na VŠ a z praxe dětské lékařky 🙂